Čím rybám způsobujeme zažívací potíže

Poslední dobou se v internetových diskusích velmi řeší, jaké složky výrobci přidávají do návnad a nástrah na ryby. I já se o to před časem zajímal a šel jsem, jak už je u mě zvykem, rovnou za odborníkem. Především jsem se ptal, jestli náhodou některé složky nemohou způsobovat rybám zažívací potíže.

Zvláště mě vždy děsila u boilies informace, že cosi v nich obsaženého urychluje rybám trávení. Na mé dotazy opět odpovídal Petr Svatek, pedagog odborných předmětů na Střední škole rybářské a vodohospodářské Jakuba Krčína v Třeboni.

Petr Svatek: „… ryby dostanou po olejninách průjem a ztrácí schopnost plnohodnotného trávení. Průjem ryby třeba dostávají i po velmi slaném krmivu…“

Škodí rybám složky rybářských návnad a nástrah, které urychlují trávení?

(PS) Záleží jaké složky. V rybářské praxi se využívá například olejnin: řepka, lněné semínko, nebo se používá pálivých složek: chili, kajenský pepř apod. Tyto složky rybám neuškodí, pokud se krmí nebo přidávají v rozumné míře.

Ovšem po velkém množství olejnin ryby dostanou klasický průjem a tím ztrácí schopnost plnohodnotného trávení. Průjem ryby třeba dostávají i po velmi slaném krmivu, takže vše s mírou. Je to stejné jako u lidí. Sníst chleba se sádlem je v pořádku, ale jíst tři chleby se sádlem každý den není asi úplně ideální.

Pelety nasáklé olejem

V poslední době rybářskou veřejností také dosti rezonuje téma, kdy jsou pelety určené na výkrm lososovitých ryb prodávané jako chytací a údajně obsahují příliš mnoho různých olejů. A ty prý našim kaprovitým rybám škodí. Jak je to s oleji a rybím trávením v této souvislosti?

(PS) Trávení ryb dravých je od ryb kaprovitých velmi odlišné. Dravé ryby mají žaludek a v něm pH-2, tedy velmi kyselé. Naproti tomu ryby kaprovité mají střevní rozšířeninu, ,,jen střevo‘‘, a v něm pH- 7 neutrální. Už tento fakt napovídá i laikovi, že nemohou trávit stejnou potravu.

Když se podíváte na potravu kapra, jde především o zooplankton – malé vodní korýše (buchanky a perloočky) a zoobentos, tzn. měkkýši, mlži, plži a larvy hmyzu (škeble, plovatky, patentky, nítěnky).

Pelet pro výkrm je celá řada a liší se především v obsahu tuků, proteinů, uhlovodanů (složené cukry) a popelovin. Sportovní rybáři nejčastěji používají takzvané Halibut pelety. Tyto pelety jsou vhodné spíše pro lososovité či dravé ryby. Zde převládá obsah tuků a proteinů.

Mastné pelety jsou pro kapry problém?

(PS) Především jsou příliš mastné a mají málo uhlovodanů. To v praxi znamená, že kaprovi nevadí velký obsah proteinů, ale tuků. Znám to ze své praxe, když je teplo a pelety začnou pouštět tuk. Tuk by měl být nahrazen především směsí obilovin, které jsou bohaté právě na uhlovodany.

Petr Svatek: “ Všeobecně platí, že dravé ryby lépe tráví tuky a naopak pro ryby kaprovité jsou příznivé polysacharidy, které jsou v obilovinách, bramborách a kukuřici. “

Druhá věc je ta, že mastné pelety zřejmě rybám více chutnají. Je to stejné jako s lidmi. Dáte si raději vařenou mrkev s vařeným masem, nebo moravského vrabce s knedlíkem? To, v čem se ale ryby liší, je, že když jim potrava chutná, tak ji budou konzumovat, i kdyby je to mělo zabít.

Protože jsem také sportovním rybářem, tak si nemyslím, že to množství, které se v současnosti kaprům zkrmí v podobě pelet, je nějak ohrožuje na zdraví. Budu se zde opakovat: všeho s mírou.

A ještě jeden dotaz. Neznečišťují obsažené oleje a další složky vodu? Někteří rybáři krmí a dipují návnady opravdu masivně.

(PS) Podle mého názoru pokud se bude vnadit jen klasickým dipováním a oleje tam nebudeme jako rybáři lít po litrech rovnou z láhve, tak to s vodním prostředím nic zásadního neudělá. Nemyslím si, pokud rybář zkrmí i velké množství boilies, které je nadipované, že to ohrozí vodní prostředí. Pořád je to podle mého názoru zanedbatelné množství.

Spíše mě znepokojuje trend kampaňového masivního krmení, kdy je jeden jediný rybář schopen do vody vysypat 100 kg krmení za víkend. A je jim jedno, jak velká je vodní plocha a jestli jsou ty ryby vůbec schopné toto množství zkonzumovat. To krmení bývá spíše tvrdý hrách a kukuřice. Ryby se nafouknou, nežerou, a může jim to roztrhat střeva.

Další faktor je teplota vody. Čím vyšší, tím rychleji se krmení kazí. Čím méně kyslíku, tím méně ryby žerou. Je tam více faktorů, které mohou problematiku ovlivnit.