Jak ryby vidí barvy?

Jakub Hladký 14.04.2019

Lov ryb O rybách Ryby

Rybářské prodejny poslední dobou září všemi barvami. Nespočet barev vláčecích nástrah na dravce, nekonečno barev boilies na kapry. Až rybářovy oči přecházejí. Dokonce už jsem viděl i boilies v modré barvě.

Opravdu je nutné nástrahy barvit, když metr pod „běžnou českou vodou“ už není téměř nic vidět? Jsou tato barviva pro vodní prostředí bezpečná? A vidí ryby vůbec barvy? V této souvislosti mě napadalo tolik otázek, že jsem opět napsal panu Svatkovi do třeboňské rybářské školy.

Vidí ryby vůbec barvy?

(PS) Ano vidí. Oko ryby obsahuje tyčinky i čípky. Tyčinky jsou pro černobílé vidění a čípky pro barevné. Jen jejich množství se mění podle druhu a způsobu života. Dá se říci, že vidí stejné barvy jako my, lidé. Dokonce vidí i podobnou vlnovou délku světla.

Ovšem světlo o krátké vlnové délce (červené) proniká jen do horních vrstev vodního sloupce. Proto ryby nejsou schopny rozeznat červenou barvu ve velkých hloubkách.

Petr Svatek: „V hloubkách je nejlépe vidět modrá až fialová barva. Pořadí od mělké do hluboké: červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá.“

Jestli ryby vidí barevně, jak moc v porovnání s člověkem?

Oko ryby funguje trochu jiným způsobem než to lidské. My, lidé, zaostřujeme pomocí duhovky, která se zvětšuje a zmenšuje. Tím se zvětšuje či zmenšuje zornice, čili změna tvaru čočky.

Kdežto ryby zaostřují pomocí svalu (Hallerova zvonku), přibližováním a oddalováním čočky vůči sítnici, kde se zachycuje obraz. Zornička naopak zůstává u ryby beze změny. Je celkem velká, aby pochytila co nejvíce světla.

Ryby jsou krátkozraké

Ryby jsou z výše uvedeného důvodu krátkozraké, především v našich podmínkách, respektive ty sladkovodní. Pochopitelně že dravý candát vidí na mnohem delší vzdálenost než kapr. To je především dáno způsobem života a prostředím, v němž daný druh žije. K čemu by také bylo kaprovi vidět na 50 m, když je viditelnost pouhý 1m?

Petr Svatek: „Nesmíme také zapomínat na položení očí na hlavě, které je dost odlišné od člověka. Ryba je schopna zabírat mnohem větší zorné pole než člověk. Horizontálně až 170° a vertikálně 150°. Ryby jsou prostě přírodou uzpůsobeny na dané prostředí.“

Dokáží ryby vnímat fluo odstíny?

(PS) Ano. Záleží, v jaké hloubce se nástraha nachází, a jaký je to druh ryby. Např. sumec příliš barvy nevnímá, má malé oči. Má oproti tomu vynikající čich, chuť a hmat. Dá se říci, že ryby různě vyvažují své smyslové orgány podle prostředí, které je pro ně přirozené.

Také mne v této souvislosti napadá, zda je nástraha vůbec pod vodou vidět. Vždyť obvyklá česká „voda“ je v hloubce více jak metr pod hladinou už skoro neprůhledná.

(PS) Na větší vzdálenost ne, ale zblízka si nástrahu ryba prohlédne ráda i v kalné vodě. Pokud to tedy není voda, kde není vidět na 5cm.

Petr Svatek: „Ryby velmi dobře rozeznávají stíny, obrysy, barvy a rády zkoumají detaily. Jen záleží na druhu a ztíženosti podmínek.

Nejsou náhodou barevné nástrahy spíše pro rybáře, než pro ryby?

Mají tyto barevné nástrahy podle vás vůbec nějaký smysl, nebo je to jen lákadlo na zákazníky a oči spíše rybářů než ryb?

(PS) Tyto nástrahy podle mého názoru smysl mají. Především zaujmou rybu, která s těmito nástrahami nemá zkušenost. Ale z vlastních zkušeností bych řekl, že ryby, a zvláště kapři, nemají rádi tyto nápadné barvy ve velké velikosti.

Petr Svatek: „Podle mých zkušeností bych to specifikoval takto: Na jaře se vše rozvíjí, proto jsou podle mého názoru lepší malé nástrahy a na podzim zase velikost nástrahy nehraje roli, kdy ryby tvoří poslední zásoby před zimou a větší sousto jim přijde vhod.“

Sám rád chytám třeba na bílé popky v kalné vodě a žlutou či červenou barvu ve vodě čisté, velikosti max. do 14mm. Spíše to jsou velikosti 8 až 12mm. Je to jako s partiklem. Kukuřice či hrášek také nemá 20mm, 24mm. Jde tam pořád spíše o nějakou přirozenost. Naopak boilie je spíše masového, enzymatického původu, proto rybě nevadí velikost. Záleží rovněž na náladě ryb, počasí, období, apod.

Znečišťování vod barvami

A v neposlední řadě mne také napadá chemický původ takových barev. Zabýval se tím už někdo? Podle těch odstínů pomalu aby se barvené nástrahy člověk bál hodit do vody, aby ji neotrávil.

(PS) Zde to bude jen můj vlastní názor: některé budou škodlivé a některé ne. Zde bude hodně záležet na výrobci. Osobně je nepoužívám. Chtělo by se podívat na zoubek chemickému složení daných výrobců. Ale viděl někdy někdo, aby se na pytlíku boiliesu psalo složení? To by výrobce vyzradil recept.

A také se v poslední době hodně prosazují červené vlasce, které (teď nevím) buď ryby údajně nevidí, nebo pod hladinou nejsou vidět…

(PS) Údajně jsou nástrahy červené barvy vidět zhruba do 5m hloubky, a to musí být voda čistá. Z tohoto důvodu je asi jedno, jestli je vlasec čirý či červený. Zde záleží, jaká je barva, čistota a hloubka vody (ve větších hloubkách se červená ztrácí).

A samozřejmě záleží na druhu ryby, kterou lovíme. Pokud bychom mluvili o kaprovi, tak výborným vlascem je dle mého názoru takový, který mění barvy podle dopadu slunečního záření.

Příklad: svítivý vlasec žluté barvy. Pokud vlasec leží na dně, tak to podle mého názoru není takový problém jako u přívlače, kdy je vlasec tažen vodním sloupcem. V čisté vodě to může být velmi rušivé.